"Per aspera ad astra" - "Přes překážky ke hvězdám"  
       
BRNO, VESMÍR A ZASE BRNO…
26.09.2006  zpět 

BRNO, VESMÍR A ZASE BRNO…


časopis Rozrazil

pro RozRazil napsal Vladimír Remek / [DÍLNA–VESMÍR]

V.Remek

Aby bylo možné odpovědět na otázku, jestli je Morava nebo dokonce Brno vidět z vesmíru, to se tam člověk nejdřív musí dostat. Mně se to shodu příznivých okolností podařilo a narozdíl od drtivé většiny pozemšťanů jsem si tak mohl splnit klukovský sen. Sen, jehož naplňování jsem začal pomáhat prvními reálnými krůčky – světe div se – právě v Brně. Oblohu jsem zkoumal z planetária na „Monte Bú“, jak jsme říkávali jako kluci Kraví hoře. V Brně jsem pouštěl i první rakety, Tady jsem také zažil start Jurije Gagarina. První člověk ve vesmíru, to byl pro mne další impuls v cestě za kosmickým snem. Ovšem než jsem se opravdu mohl přesvědčit, jestli je Morava a také Brno vidět až z vesmíru, událo se ještě mnohé. Ale opět se přitom moje cesty ke kosmickému letu protínaly s Moravou a Brnem. Poprvé jsem například startoval s letounem MIG-21 právě z brněnského letiště. Mezi tím se řada věcí měnila i ve světě a naděje, že by se moje kosmické snění mohlo někdy stát realitou, svitla v první polovině sedmdesátých let. Předstupněm dalších mezinárodních pilotovaných letů se totiž stal ojedinělý společný sovětsko-americký projekt Sojuz – Apollo, který vyvrcholil v roce 1975. Z obou zemí se vydaly do vesmíru kosmické lodě, které se na oběžné dráze spojily. Když členové posádek splnili úkoly, vrátili se z historické mise zase domů. Z mého pohledu to bylo v podstatě předkolo našeho letu s Alexandrem Gubarevem na Sojuzu 28. Ten se pak do dějin kosmonautiky zapsal jako první let mezinárodní posádky, tvořené poprvé příslušníkem jiného státu než byly do té doby kosmické mocnosti Sovětský svaz a Spojené státy. Musím ale rád konstatovat, že i na Sojuzu 28 se mnou v oněch březnových dnech roku 1978 letěl kousek toho moravského nebo řekněme brněnského patriotismu, i když nejsem brněnským rodákem. Tím spíš, že jsem na oběžné dráze kolem Země uskutečňoval vedle jiných experimentů i projekt mající v názvu Moravu. Zkoumal – stručně řečeno – okolnosti tavení a následného růstu krystalů v podmínkách mikrogravitace. I na několika dalších experimentech se pak podíleli brněnští vědci... Ale abych se vrátil na začátek, k otázce, jestli je Morava či Brno vidět z vesmíru. Ano, skutečně je. Mohu vám potvrdit z vlastní zkušenosti, že z oběžné dráhy je vidět nejen tolik připomínaná Čínská zeď nebo jiné pozoruhodnosti, ale i Morava a Brno, což jsem si ověřil několikrát. Nevětší dojem mám z pohledu na moravskou metropoli jako na zářící skupinu bezpočtu světel v podvečerním čase. Divte se potom, že i tento obrázek byl tématem nejednoho z našich rozhovorů s brněnskou legendou, kterou mám napořád spojenou s písničkou „Dobrý den majore Gagarine“, s Gustavem Bromem. A tak se tedy kruh mých útržkovitých vzpomínek, vyprovokovaných zdánlivě jednoduchou otázkou, jestli je z vesmíru vidět i Morava, uzavírá zase v Brně...

česky anglicky
Pátek 21.11.2014
svátek dnes: Albert
zítra: Cecílie
Podporujeme, pomáháme, sponzorujeme
Vyhledávání:

Planetka - V.Remek
(2552)
Planetka - V.Remek (2552)
Počet přístupů:
236906

   
EU BelgieČeská republikaDánskoEstonskoFinskoFrancieIrskoItálieKyprLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMaltaNěmeckoNizozemskoPolskoPortugalskoRakouskoŘeckoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíŠpanělskoŠvédsko
www.vladimirremek.cz © 2014, webmaster.
Datum poslední aktualizace 17.11.2014
Nahoru