"Per aspera ad astra" - "Přes překážky ke hvězdám"  
       
THE PARLIAMENT MAGAZINE - Evropská kosmická cesta? Ano ...
15.12.2006  zpět 

Parliament magazine Parliament magazine - Space Race
anglická verze - Space race (Parliament magazine) -

THE PARLIAMENT MAGAZINE - Evropská kosmická cesta? Ano...

(původní text - anglická verze časopisem redakčně zkrácena)

družice Kosmonautika dnes už ovlivňuje aktivity většiny lidí. Co ale s otázkou, zda podporovat dál v Evropě výzkum vesmíru a jestli mít vlastní kosmickou politiku. Od počátku tu jsou dva výrazní hráči - Spojené státy americké a Rusko, dříve Sovětský svaz. Oba motivovaní bezesporu nejen snahou o pokrok, ale i zájmy vojenskými. Také proto se ostatně nakonec Evropa rozhodla pro vlastní cestu. I při menších finančních možnostech chtěla držet s kosmickými velmocemi krok a nakonec si vydobyla a dodnes udržuje zajímavé, řekl bych že dobré postavení.

Není pochyb o tom, že se vynaložené úsilí i prostředky (byť zprostředkovaně) bohatě vracejí. Dvacet miliard dolarů, které Američany stála přítomnost na Měsíci, se jim prý vrátilo desetinásobně. Ani si už neuvědomujeme, že teflon na nádobí, spojení pomocí mobilních telefonů, satelitní televize či topografie, ale i předpověď počasí nebo suchý zip na našem oděvu jsou všechno samozřejmosti s původem ve výzkumu vesmíru.

Ale zpět k Evropskému kosmickému programu. Máme na čem stavět. Evropská kosmická agentura zastřešovala či stále participuje na Hubble Space Telescope, Odysseus, ISO - Infrared Space Observatory, Soho - Cluster, GMES atd. Dosud jsme si v Evropě nevedli špatně, včetně toho, že si zachováváme hlavní podmínku konkurenceschopnosti a tou je vlastní, nezávislý přístup do vesmíru. To je podle mého názoru priorita číslo jedna.

Nyní se snad nejvíc diskutuje o projetu Galileo. Byl jsem už od dob přípravy na kosmický let v roce 1978 přesvědčen, že kosmonautika je věcí mezinárodní spolupráce. Před Galileem tu už byly GMS a Glonass. Oba ale na vojenském základě. Evropa přišla s novým, možná kvalitnějším programem. USA i Rusko nakonec mají zájem o spolupráci. Alternativou je i pro řadu nečlenských zemí EU. A tak je projekt víc a víc mezinárodní.

S rozvojem nejrůznějších lidských aktivit, s rozšiřováním samotné EU se ale ukazuje potřeba zefektivnit jak výzkum, tak řízení následných aktivit. Dát prostor pro nové členské země s nemalým potenciálem. Jsem si jist, že mezi ně patří i Česká republika. Našla si svoje místo už před mým kosmickým letem, který byl první vesmírnou misí člověka ze země mimo USA a tehdejší SSSR. A podíl na výzkumu vesmíru u nás pokračuje. Příklady? Třeba satelit Mimosa, Hard X-Ray Spectometer, podíl na Cluster II. Proto se mi jeví jako logické úsilí České republiky o umístění řídícího centra projektu Galileo do Prahy. Výzkum vesmíru i jeho aplikace v praxi, to je podle mne právě šance pro menší členské země EU prokázat kvality. A pro ty velké naopak dokázat, že to myslí s rovnoprávností v unii vážně.

S rozvojem nejrůznějších lidských aktivit, s rozšiřováním samotné EU se ale ukazuje potřeba zefektivnit jak výzkum, tak řízení následných aktivit. Dát prostor pro nové členské země s nemalým potenciálem. Jsem si jist, že mezi ně patří i Česká republika. Našla si svoje místo už před mým kosmickým letem, který byl první vesmírnou misí člověka ze země mimo USA a tehdejší SSSR. A podíl na výzkumu vesmíru u nás pokračuje. Příklady? Třeba satelit Mimosa, Hard X-Ray Spectometer, podíl na Cluster II. Proto se mi jeví jako logické úsilí České republiky o umístění řídícího centra projektu Galileo do Prahy. Výzkum vesmíru i jeho aplikace v praxi, to je podle mne právě šance pro menší členské země EU prokázat kvality. A pro ty velké naopak dokázat, že to myslí s rovnoprávností v unii vážně.

Rád bych upozornil ještě na strategický význam kosmického prostoru pro Evropu. Měla by si i jeho prostřednictvím udržet možnost realizovat politiku unie a jednotlivých členských zemí. Evropská kosmická organizace vznikala i pod dojmem rozhodnutí OSN, že je kosmický prostor volně přístupný pro výzkum a využití všemi státy na základě rovnosti. Nedávné zveřejnění záměru USA osobovat si právo posoudit, kdo by do vesmíru měl mít přístup takové myšlence příliš neodpovídá a Evropa by podobnou cestou jít neměla. Brzy už uplyne půl století od startu první umělé družice Země. Měli bychom si uvědomit, co se za tak krátkou dobu v dějinách lidstva v kosmonautice podařilo, co nám to přineslo a jak toho dokážeme do budoucna využít ...

V.Remek - MEP, první evropský kosmonaut


česky anglicky
Pátek 26.04.2019
svátek dnes: Oto
zítra: Jaroslav
Podporujeme, pomáháme, sponzorujeme
Vyhledávání:

Planetka - V.Remek
(2552)
Planetka - V.Remek (2552)
Počet přístupů:
362912

   
EU BelgieČeská republikaDánskoEstonskoFinskoFrancieIrskoItálieKyprLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMaltaNěmeckoNizozemskoPolskoPortugalskoRakouskoŘeckoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíŠpanělskoŠvédsko
www.vladimirremek.cz © 2019, webmaster.
Datum poslední aktualizace 22.04.2019
Nahoru